Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Zprávy

Vyšla nová Hošťálkova kniha Vítr se vrací

Pátek, 20. červenec 2012  |  napsal(a): v kategorii: Zprávy

Brněnský publicista a editor Antonín Hošťálek (1950) obohatil knižní trh pozoruhodnou novinkou. Kniha, kterou vydalo nakladatelství Moravskoslezský kruh, nese název Vítr se vrací. Jak prozrazuje její podtitul Hovory se Zdeňkem Gábou, nabízí čtenáři příležitost se seznámit se zajímavou osobností, třiasedmdesátiletým básníkem, prozaikem a vědcem, který pochází ze Zlína a žije v Šumperku.

Doktor přírodních věd Zdeněk Gába vystudoval dvě vysoké školy, měl v životě řadu profesí. Hošťálek se pokusil o jejich výčet: armádní důstojník, učitel, prvoligový atlet, trenér, badatel, geolog, vlastivědec, kronikář a samozřejmě literát. Publikace na 76 stránkách přináší čtyři rozhovory nadepsané Mácha už není možný, Já jsem to ještě zažil, Jak se dělá věda a Vítr se vrací. Jmenný rejstřík na posledních pěti stránkách má 103 položek (od Honoré de Balzaca až po Eduarda Zachu) a napovídá, že rozhovory mohou být podnětné a obohacující.

Gába se vyznává, že ho umění nikdy nezajímalo jako móda. Hledal v něm jenom krásu, povzbuzení a odvahu do života, jenom to. Aktuální dění na zemi sleduje i ze Šumperka, odkud je podle jeho mínění určitě vidět líp než z Prahy nebo z Brna. Míní, že zdaleka není doceněn význam základní vojenské služby pro každého zvlášť a pro všechny dohromady, pro zdravý vývoj národa. Že se o to nikdo ani nepokouší. Před vojnou a po vojně – to byl člověk stejný a zároveň jiný. Kdo tam nebyl, měl nadosmrti deficit sebevědomí, sebeovládání, odpovědnosti za sebe, solidárnosti v dobrém i ve zlém, slovem mužnosti.

Gába byl a dodnes je členem vědeckých společností u nás i v Německu. Obává se, že věda v 21. století představuje systém v rozkladu. Podvod a neschopnost lze dnes za jistých okolností úspěšně tajit a kamuflovat. Věda si škodí často i zevnitř. Ve společenských vědách je běžná záměrná lež, nadto jsou ve vleku momentální moci. Kdyby třeba historie nesloužila servilně moci, mohla by být užitečná. Jenže slouží, a vydatně. V závěrečném rozhovoru Gába vyslovuje názor, že v roce 1989 a v následujících 23 letech to skončilo tak, jak byly tehdy rozdané karty. Mohlo to v detailech být i jinak. Ale v globálu ne. Ten sebezničující kapitalismus přijít musel.


Komentáře k článku:

Přidejte komentář ↓

Přidejte komentář: