Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Zprávy

Seminář o hudbě v Českém rozhlasu: osvícený dramaturg versus vůle lidu

Čtvrtek, 1. prosinec 2011  |  napsal(a): v kategorii: Zprávy

Rada Českého rozhlasu chce otevřít diskuzi o hudbě vysílané na vlnách Českého rozhlasu. Do karlínského studia ČRo proto dnes pozvala odborníky i laiky na veřejný seminář. Největší emoce vzbudila debata o hudební podobě Radiožurnálu. Zásadní závěry z ní ale nevyplynuly, naopak diskutující do sebe naráželi stále stejnými argumenty.

Nad několikahodinovým seminářem se vznášela otázka, po které ale nikdo nakonec nesáhnul, a to je definice veřejné služby Českého rozhlasu. Apel na zachování veřejnoprávnosti ale několikrát zazněl ve vyhrocené diskuzi o Radiožurnálu, v níž proti sobě stály dva názorové tábory. Lidé z Českého rozhlasu současný zvuk stanice obhajovali tím, že by Radiožurnál měl hrát takzvaně pro všechny, neboť si jej většina lidí prostřednictvím koncesionářských poplatků platí. Z úst hudebníka Jana Buriana a publicistky Jany Kománkové zase zaznívalo, že by se veřejnoprávní rozhlas měl snažit o formování vkusu svých posluchačů nabízením co nejširší palety interpretů a skladeb. “Hrát lidem i šmíru jenom proto, že se jim líbí, není to, co naváže na slavnou éru rozhlasu,” podotkla Jana Kománková k popisu mechanismu, kterým se hudba na Radiožurnálu vybírá. Ten je zásadně ovlivněn výzkumem, v němž rozhlas testuje každou píseň, kterou chce zařadit do vysílání. Ve výsledném playlistu se pak objeví jenom ty skladby, které testováním projdou. “Testy ovládají hudebního dramaturga, ne dramaturg testy. Posluchači mají plné právo dostat, co se jim líbí, a oni si určili, co se jim líbí,” vysvětlil hudební dramaturg Radek Sedláček, za což si z publika vysloužil ironický smích. Negativní reakce sklidilo i vysvětlení funkce hudební složky ve vysílání Radiožurnálu. Podle Václava Hradeckého, šéfa výzkumu ČRo je její primární funkcí především udržet si posluchače. Hudba přitom tvoří polovinu vysílání zpravodajské stanice. “Dozvídám se jednu urážku hudebního díla za druhou, jedná se tu s námi jako s prodavači zboží, které musíme narvat poslechu nejméně schopné skupině posluchačů, protože vy potřebujete vyplnit prostor mezi zprávami nějakými zvuky,” komentoval to Jan Burian (mimochodem autor otevřeného dopisu Radě ČRo s názvem Přímluva za hudbu, který můžete číst zde). “Radiožurnál za poslední čtyři roky zvýšil svoji poslechovost o 60 tisíc posluchačů a má nejsilnější cílovou skupinu třicátníků,” kontroval hudební dramaturg zpravodajské stanice.

Ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan připustil, že lze diskutovat o navýšení počtu hudebních dramaturgů na Radiožurnálu (dnes jsou tři), což by podle Jana Buriana byla cesta ke zvýšení kvality hudební produkce stanice. Na závěr semináře Peter Duhan zrekapituloval změny, které v Českém rozhlase plánuje udělat. “Soustředím se na sekci programu, která bude mít tři základní divize – zpravodajství, výroby a vysílání. Tento proces by měl být ukončen na konci roku 2012,” uvedl Peter Duhan.

V současnosti má Český rozhlas dvacet stanic a pětinový podíl na trhu. Radiožurnál, který denně poslouchá 700 tisíc lidí, je jeho nejposlouchanější stanicí. Ve srovnání s ostatními celoplošnými stanicemi je čtvrtou nejoblíbenější u nás.

Hudební dramaturgie stanic Českého rozhlasu zaujala ještě před konáním semináře některé publicisty. Jejich názory si můžete přečíst na Mediáři zde a zde.


Komentáře k článku:

Přidejte komentář ↓

Přidejte komentář: