Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Zprávy

Otevřená společnost: Obecní „akciovky“ informace dál poskytují!

Středa, 11. duben 2018  |  napsal(a): v kategorii: Zprávy

Ústavní soud dnešním nálezem jasně ukázal, že povinnosti poskytovat informace se nelze vyhnout skrz zakládání dceřiných společností. Vyvrátil také výklad NSS navazující na nález ÚS ohledně ČEZu, že  akciové společnosti ve 100% veřejném vlastnictví jsou povinnými subjekty pouze v případě, že byly zároveň zřízeny zvláštním zákonem. Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti na právo na informace a spoluautor uvedeného zákona, k tomu dodává, že „nález je dobrou zprávou pro všechny, které zajímá např. fungování akciových společností zcela vlastněných samosprávami, jako je např. pražský dopravní podnik, a do určité míry také předznamenává, jak dopadne spor o poskytování informací státní firmou OTE, a.s.“.   

Přestřelka mezi soudy   

Ústavní soud v červenci konstatoval, že zákon o svobodném přístupu k informacím (Infozákon) nestanoví dostatečně jasně, od jakého minimálního podílu účasti státu v obchodní společnosti by se mělo odvodit její postavení veřejné instituce a povinného subjektu a v tuto chvíli proto „obchodní společnost nemůže v žádném případě být veřejnou institucí, pokud by stát, územně samosprávný celek nebo jiný povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebyly jejími jedinými společníky, případně pokud by všichni její společníci nesestávali z těchto subjektů.“ 

Tím vybočil z ustálené judikatury NSS, který jako rozhodující u akciových společností vnímal převažující, a nikoli 100% veřejné vlastnictví, i když to zákon přímo nestanovil. Ústavní soud tak de facto umožnil vyhýbat se informační povinnosti skrz prodej byť minimálního množství akcií a dal vlastně podnět zákonodárcům, aby hranici minimálního podílu v Infozákonu přesněji stanovili.

Na tento nález ovšem navázal Nejvyšší správní soud rozsudkem ve sporu o poskytování informací OTE, a.s., ve kterém přehnaně vyostřil interpretaci nálezu Ústavního soudu tak, že je navíc třeba založení zvláštním zákonem, aby akciová společnost měla informační povinnost. Tím by ovšem z působnosti Infozákona vypadly stovky obecních i řada firem zřízených zakladatelskou listinou, například dopravní podniky. Ústavní soud to však jasně odmítá a uvádí, že to tak ostře opravdu nemyslel:

„Odkazuje-li Nejvyšší správní soud ve svém vyjádření na svůj rozsudek sp. zn. 7 As 311/2017, Ústavní soud nesouhlasí s tím, že z bodů 70 a 71 odůvodnění nálezu sp. zn. IV. ÚS 1146/16, vyplývá, že obchodní společnost, i kdyby byla stoprocentně vlastněna veřejnoprávní korporací, může být považována za „veřejnou instituci“ pouze pokud by byla přímo zřízena zvláštním zákonem. Z bodu 70 citovaného nálezu toliko vyplývá, že taková akciová společnost – „jež byla zřízena zvláštním zákonem, kterým se řídí i její činnost, a jejímž jediným vlastníkem je stát, jemuž náleží rozhodovat o jejím zániku“ – je příkladem obchodní společnosti, na kterou lze odůvodněně nahlížet jako na veřejnoprávní subjekt, ale nikoliv příkladem jediným v úvahu přicházejícím. Ústavní stížnost proto není v tomto rozsahu důvodná.“

Infozákon čeká změna

Na předchozí judikáty již reagovalo Ministerstvo vnitra, které vypracovalo několik různě širokých variant změny definice veřejných institucí v Infozákonu směrem k taxativnímu výčtu povinných subjektů. Vedle toho je projednáván také návrh poslanců Pirátské strany, který operuje s pojmy většinový společník a rozhodující vliv. Jako třetí varianta se nabízí upřesnění pojmu veřejné instituce výslovným zařazením právnických osob s většinovou majetkovou účastí státu.

Zpráva byla převzata z tiskového sdělení Otevřené společnosti.


Komentáře k článku:

Přidejte komentář ↓

Přidejte komentář: