Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Zajímavosti

Ke 2. ročníku kasuistické konference AUTISMUS V PRAXI

Pondělí, 31. říjen 2016  |  napsal(a): v kategorii: Zajímavosti

V říjnu proběhla v Praze druhá kasuistická konference AUTISMUS V PRAXI. Pro lepší porozumění autismu ji uspořádal Národní ústav pro autismus, z.ú. (NAUTIS). Zúčastnilo se jí kolem 250 osob z řad odborníků i veřejnosti, kterých se problematika profesně či osobně nějak týká.

 

Autismus je poruchou vývoje sociální interakce a komunikace, podle odborných odhadů ji mají jedno až dvě procenta lidí. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že postižený se chová a myslí jinak než jeho vrstevníci. Už sám název poruchy označuje cosi osamoceného, stav opuštěnosti, jakési uzamčenosti ve vlastním, jiném světě. Autista má potíže v komunikaci, nedokáže odpovídajícím způsobem reagovat na běžné situace. Na druhou stranu v některých oblastech mohou autisté výrazně převyšovat ostatní, třeba v matematice, v jazycích, nebo v umění. Autistických projevů je velká paleta a jsou rozrůzněné. Autismus může být, a často bývá, smíšen a spojen s jinými poruchami či omezeními psychického i fysického rázu (mentální retardace, epilepsie, smyslové poruchy, geneticky podmíněné vady, atd.). Často se přidružuje problematické chování rozdílné úrovně.

Projevy autismu jsou členěny a děleny do řady základních pojmenovaných rámcových tvarů, skupin a druhů. Jsou popisovány s pomocí řady souborů příznaků rovněž různě pojmenovaných, přičemž nelze zapomínat na to, že jde vždy o celou stupnici, o celý mnohasložkový vějíř příznaků jednotlivých, i v nejrůznější skladbě jejich trsovité výskytovosti, atp., které při dagnostice je nutno brát v úvahu a různě je obezřetně porovnávat a v nalezených souvztažnostech bedlivě posuzovat. Někteří lidé s autismem mají pouze mírné potíže (např. nemají rádi změny), u jiných je možno pozorovat třeba útočné nebo sebezraňující chování. Také hyperaktivita, neschopnost soustředění, nebo naopak výrazná pasivita se často s autismem pojí. Vznikají občas otázky, zda autistické postižení je pohromou, neštěstím, či prokletím, a nebo naopak výjimečností, posvátností, zvláštním darem, očarováním, zakletím. Asi je občas jedním, občas druhým, někdy možná i vším současně...

Příčiny autismu nejsou dosud zcela přesně a spolehlivě známé a jasné. Prozatím se má za to, že k nim patří především souběh genetických předpokladů a jiných život narušujících působků, existují studie zabývající se i dalšími možnými zvláštními příčinami vzniku autismu. Epidemiologické studie uvádějí jeden až dva případy tzv. poruch autistického spektra (PAS) na 100 osob (podle šířky diagnostických měřítek). Možně tedy žije v České republice 100.000 až 200.000 osob s poruchou autistického spektra. Každoročně se rodí v České republice okolo 500 dětí s PAS. Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje.

Mimo děti mezi námi žije také obtížně určitelný počet dospělých autistů. Cílená odborně zaměřená diagnostika PAS je mladá, rozvíjí se soustavně až od poměrně nedávna, a je v současnosti nejpropracovanější a úspěšná nejvíce v ranném stavu vývoje poruchy, tedy u dětí. Navíc zvláště lehčí a méně navenek nápadné typy postižení PAS u dospělých a starších osob jsou u nich obtížně diagnostikovatelné jakožto u osob, u nichž lze předpokládat nevymizení alespoň určitých schopností učit se ze zkušeností, nebo např. ze therapeutických upozornění a rad třeba tím, že dokáží alespoň částečně odhadovat, předpokládat a v sobě reflektovat, jaké zhruba chování a vztahování je společností od nich v jejich věku a za určitých situací očekáváno, zpětněvzato možná jaké je, či jaké asi bude odmítáno coby nežádoucí, jaké bude vzbuzovat pravděpodobně pozornost a třeba i odpor, napomínání, protesty.

Pro autisty není u nás dosud vyčleněn žádný, natož patřičný prostor a díl ve státní zdravotní a sociální péči a pomoci. Přitom dopad následků onemocnění je ničivý nejen pro postižené, ale i pro jejich rodiny, i pro další širší společenské okolí.

Konference se věnovala úspěšným i méně úspěšným kasuistikám z oblasti péče o lidi s autismem. Cílem bylo nabídnout ověřené postupy, které se odborníkům či rodičům osvědčily v náročné péči o lidi s autismem, a které tak mohou být inspirací pro jiné. Uvedení méně úspěšných kasuistik mělo za cíl otevřít diskusi a poukázat na systémové i jiné chyby v péči o lidi s autismem, z nichž je dobré se poučit a zbytečně je neopakovat. Konference byla rozčleněna do pěti thematických bloků: diagnostika, včasná intervence, podpora žáků a studentů s PAS, dospívající a dospělí s PAS - sociální služby, lidé kolem lidí s PAS. Součástí každého bloku byla řízená diskuse. Závěrem také vystoupil Petr Třešňák, novinář z Respektu, sám rodič dítěte s autismem. Třešňák získal Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti pro rok 2014 za článek DĚTI ÚPLŇKU, ve kterém i na základě vlastní zkušenosti popisuje výchovu dětí s autismem.

Pořadatel konference NAUTIS je nestátní nezisková organisace poskytující komplexní nabídku služeb pro lidi s PAS a jejich rodiny v České republice. Je zřizovatelem integrační mateřské školy - školky ZAJÍC, speciálně pedagogického centra a sociálního podniku NAKLADATELSTVÍ PASPARTA, jež zaměstnává lidi s autismem. Je členem mezinárodní organisace AUTISM-EUROPE sdružující organisace aktivně se zasazující o práva lidí s PAS a jejich rodin v Evropě. Více informací o konferenci, o činnosti a službách NAUTIS a o spolupracujících organisacích je možno žádat a čerpat přímo u pořadatele.

Konference se stala jednou z mála příležitostí, jak odborně informovat o autismu a o přístupech k tomuto postižení.


Komentáře k článku:

Přidejte komentář ↓

Přidejte komentář: