Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Rozhovor

Hudbu chápeme jako kulturní hodnotu

Středa, 7. prosinec 2011  |  napsal(a): v kategorii: Rozhovor

"S hudbou zacházíme jako s kulturní hodnotou, která si zaslouží větší pozornost,“ říká pověřený ředitel Rádia Wave Tomáš Turek. Jeho slova o to víc rezonují v době, kdy se stále hlasitěji debatuje o kvalitě hudební dramaturgie Radiožurnálu, nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu. Wave se přitom drží na chvostu poslechovosti, na čemž se zásadně podepsalo jeho přesunutí z analogové frenkvence do digitálního vysílání. Podle jeho ředitele Tomáše Turka, který do své funkce zasedl letos v srpnu, ale Wave zpátky do éteru rozhodně patří. Nový ředitel rozhlasu Peter Duhan, zvolený rovněž letos v létě, ovšem nic takové nechystá.

Posunula se po jednáních s novým vedením Českého rozhlasu koncepce Radia Wave jako média pro lidi mladé duchem, kteří se aktivně zajímají o hudbu a kulturní dění?

Koncepce se částečně proměňuje, přestože cíl máme pořád stejný. Mám z posledního vývoje dobrý pocit. Jsme bytostně přesvědčeni, že naše snažení má smysl a pro Radio Wave vidím nové perspektivy. Od jara chceme program osvěžit nejrůznějšími změnami a úpravami. A nejen program.

Jaký pro to máte důvod?

Především ten, že naše vysílání svým způsobem vypadá, jako bychom neopustili frekvenci (Radio Wave bylo přesunuto na internetové a digitální vysílání k 31.8.2008 - pozn.red.). Já bych rád zdůraznil, že nás lidé mohou poslouchat na různých platformách, nejen na internetu. I když se to může jevit zvláštně, leckdo stále neví, že nás jde naladit třeba v mobilu a televizi. Zkrátka chceme rádio víc přizpůsobit prostředí, ve kterém fungujeme.

Pojďme tedy ty změny konkrétně přiblížit.

Plánujeme například proměnit celkovou dramaturgii dne, sled pořadů, recenzí a živých vstupů. Dále jsem pro častější střídání moderátorů, ideálně si v denním vysílání představuji každé tři hodiny jiný hlas. Nahradíme pořady, které se obsahově vyčerpaly a na to konto dostanou prostor nové formáty. Zároveň se stanice částečně obměňuje i personálně.

Čím dalším byste chtěli posluchače přilákat?

Velký smysl vidím v tom, že ačkoli si dnes lidé chtějí stáhnout jen to, co se jim líbí, a nehodlají čekat, až jim v rádiu zahrají oblíbenou písničku, jen velmi těžko jsou schopni orientovat se v nových trendech a reálném stavu současné hudby. Tedy alespoň pokud nejsou hudbě úplně oddani. My máme prostor a schopnost provést pro posluchače určitou selekci muziky, která stojí za poslech. Nevybíráme hudební díla jen na základě pořadí v hitparádách nebo proslulosti umělců.

Ostatně právě tím se výrazně vymezujete vůči konkurenci...

Zcela jistě. Zde máme nedocenitelnou výhodu. Komerční stanice hrají písničky z nostalgie a přirozeně z „vypočítavosti“ k masovému publiku, což jim nevyčítám, ostatně tak musí jednat ze své podstaty. Veřejnoprávní vysílání má nezastupitelnou roli právě v tom, že komerčním tlakům nemusí podléhat a může tak nabízet mnohem realističtější obraz toho, v jakém stavu se současná hudba nachází. Navíc my většinu desek recenzujeme a s hudbou nezacházíme pouze jako se spotřebním zbožím, ale jako s kulturní hodnotou, která si zaslouží větší pozornost.

Určitě nemáte radost z nevelké poslechovosti. Pokud jde o Radio Wave, čísla z první poloviny letošního roku se pohybovala kolem dvou tisíc denně a šesti tisíc týdně. Co vy na to?

Tady musím upozornit na problém samotného výzkumu. Radioprojekt, ze kterého se vychází, je primárně vytvářen pro zadavatele reklamy na celoplošných sítích, a proto jen minimálně počítá s menším publikem, které přirozeně máme hlavně díky tomu, že nejsme na FM. Vzniká statistická chyba. Nám se třeba ukázal takový nesmysl, že před letošním létem byla průměrná doba poslechu naší stanice 15 minut, teď se ukazuje, že je to 186 minut. Podle posledních výsledků máme 20 tisíc posluchačů týdně.

Ne zrovna vysoká čísla jistě souvisejí s přesunem vysílání na internet a digitální okruhy. Co říkáte na argument vedení Českého rozhlasu, že návrat zpět na frekvenci by byl kvůli obtížnému získání ztraceného publika finančně příliš náročný?

Jsem přesvědčen, že Radio Wave na FM ze své podstaty patří, že na to má plnohodnotné právo. Brání nám ale technické okolnosti, množství frekvencí, kterými Český rozhlas disponuje i další okolnosti, které pouze tuším, ale které zkrátka nemohu ovlivnit.

Mohl byste být prosím konkrétnější?

Ne, nechci se pouštět do spekulací.

Vedením stanice jste pověřen necelých pět měsíců. Jak se vám daří spojit práci hudebního dramaturga s povinnostmi organizačního charakteru?

Já v tom nevidím problém. Mám tady tři kolegy, kteří mi s dramaturgií pomáhají. Navíc já svou práci beru jako výzvu. Z přísunu nových úkolů se neděsím. Věřím, že to, co dělám, má smysl. Jinak bych se na to už dávno vykašlal. Například řešení personálních otázek je pro mě osvěžující.

Jste jako dramaturg řízením stanice pouze pověřený, nikoli jmenovaný. Brzdí vás nějak tento fakt?

Ne. Ale neznamená to, že bych pozici hudebního dramaturga už pomalu rád nepředal. Sice mám ze všeho nejblíže k hudbě, ale zajímá mě taky publicistika a všechny další aspekty vysílání, takže bych samozřejmě rád uplatnil nový pohled, protože dramaturguji přes pět let. Na druhou stranu se vůbec nikam nehrnu, nejde mi o visačku s funkcí šéfredaktora. V rozhlase se plánují komplexnější změny, a pro mě je prioritou, aby Radio Wave fungovalo v podobě, která nemá na českém trhu konkurenci, o což se rád starám.

Jak vnímáte své postavení mezi šéfy ostatních kanálů Českého rozhlasu?

Fakt, že jsem pověřen řízením, mě nikterak nediskvalifikuje. Mám pocit rovnocennosti. Pokud by chtěl někdo vyjádřit nadřazenost, nechává mě to klidným. Lidé, s nimiž se pravidelně setkávám na poradách, jsou inteligentní, mají přesah. Panuje vzájemný respekt. Pokud dojde k názorové kolizi, myslím si, že je to jenom dobře, protože z toho mohou vzejít věci přínosné pro obě strany.

Čím lidé z Rádia Wave přispívají do ostatních stanic českého veřejnoprávního rozhlasové vysílání?

Nesmíme zapomenout, že máme okruh skutečně zkušených a renomovaných hudebních i filmových publicistů, stejně jako novináře, kteří se konstantně věnují společenským otázkám. Jsou to lidé, kteří se i mimo stanici vyjadřují v těch nejprestižnějších médiích. Jako lidé z Radia Wave jsme trošku diskvalifikováni, protože jsme zkrátka malá stanice. Já jsem ale pyšný, že se během šesti let fungování kanálu podařilo shromáždit zdravé jádro opravdu schopných a prvotřídních novinářů a publicistů. Určitě by mohli přispívat na jiné stanice, navíc tímto směrem uvažuje v nové struktuře ČRo i generální ředitel.

Hledáte pro dramaturgickou koncepci stanice inspiraci v zahraničí?

Čas od času. Já jezdím každoročně do holandského Groeningenu na festival Eurosonic, kde se zároveň koná setkání skupiny Eurosonic pod hlavičkou EBU, tedy vysílací unie, která sdružuje veřejnoprávní stanice pro mladé. Inspirace ani tolik neprobíhá pokud jde o výběr hudby, to by měl každý schopný dramaturg umět filtrovat sám a vztahovat se ke stavu populární hudby v širším měřítku, než jen jak ji hrají ostatní rádia. Spíš se inspirujeme formáty – vysíláme například dva pořady BBC.


Komentáře k článku:

Přidejte komentář ↓

Přidejte komentář: