Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Diskuse

Organizace Otevřená společnost vyvrací mýty kolem GDPR, nařízení otevřenosti nebrání

Středa, 11. červenec 2018  |  napsal(a): v kategorii: Diskuse

Během posledních měsíců se vyrojily  mýty, ba doslova bludy a fakenews o GDPR, které ohrožují právo na informace - transparentnost úřadů, vstřícnost, novinářskou praxi a obecně běžnou komunikaci ve společnosti (např. informování škol o výletech, obcí či spolků o pořádaných akcích atd.). Na šíření těchto poplašných zpráv se bohužel podílejí i někteří nekompetentní školitelé i média. Svůj podíl nesou i zákonodárci, kteří stále nepřijali implementační zákon a můžou tak vznikat zbytečné nejasnosti.

„Rozhodli jsme se mýtům čelit zveřejněním analýzy, která ty zásadní nesmysly vyvrací a současně uvádí správný postup“, uvádí Oldřich Kužílek, odborník Otevřené společnosti.

Nařízení relativizuje „platový nález“ Ústavního soudu

Nařízení obsahuje také zcela explicitní tvrzení, že zpracování, tedy i poskytnutí osobních údajů na základě právní povinnosti, je přípustné bez dalšího.  Relativizuje tak „platový nález“ Ústavního soudu, který dospěl k tomu, že v každém jednotlivém případě poskytnutí osobních údajů podléhá testu proporcionality (ač tomu tak prokazatelně v řadě případů není a být nemůže). Chybu tedy podle našeho názoru neudělá povinný subjekt podle Infozákona, který v případě poskytování informací o platu a odměně za práci zaměstnanců nahradí test proporcionality odkazem na tzv. platový rozsudek Nejvyššího správního soudu, který podrobně rozhraničil případy, kdy právo na informace převažuje nad ochranou soukromí.

Praktické rady pro úřady, školy, novináře i veřejnost

V analýze jsme se zaměřili na zpracování údajů obecně a dále na jejich zpracovávání (zejména zveřejňování) úřady, školami, novináři i veřejností.  Kompletní šestnáct odpovědí včetně širšího zdůvodnění si můžete pročíst v analýze samotné, zde uvádíme jednoduchý přehled některých omylů, které vyvracíme: 

Ke každému nakládání s osobními údaji potřebuji souhlas dotčené osoby.
Nejprve je vždy nutné posoudit, zda se vůbec jedná o zpracování. I pokud se o zpracování jedná, v naprosté většině je třeba určit jiné právní tituly než souhlas.

Novináři nesmějí publikovat žádnou fotku bez souhlasu dotčených.
Jak uvádí stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 12/2012, při pořizování běžných jednotlivých fotografií vůbec nedochází k systematickému zpracování osobních údajů a nijak se na něj tedy nevztahuje Obecné nařízení EU. Pořizování fotografií k novinářským účelům je navíc pod tzv. zpravodajskou licencí (§ 89 občanského zákoníku), se kterou počítá i obecné nařízení. Žádný souhlas zobrazovaných osob tedy nepotřebují, a to nejen pro pořízení, ale ani pro následnou publikaci fotografií.

Pokud veřejnost získá informace obsahující osobní údaje např. na základě žádosti, nesmí je dál jen tak uchovávat a v žádném případě tyto informace nelze dál zveřejňovat.   

Účinnost Obecného nařízení EU nic nemění na možnosti dále využívat, zveřejňovat údaje získané žádostmi o informace či z jiných veřejně dostupných zdrojů. Vždy však platilo a dále platí, že to s sebou nese určité povinnosti správce, který to provádí. Nově již nemusí toto zpracování registrovat u Úřadu, na druhé straně musí více pozornosti věnovat férovému a transparentnímu informování o této své činnosti a řešení požadavků subjektů údajů, pokud uplatní svá práva.

Na webových stránkách nesmějí být fotogalerie s fotografiemi osob. Přípustné by to bylo jen v případě písemného souhlasu osob z fotografií a to vždy jen na omezenou dobu! Obce musejí zcela odstranit fotogalerie, neboť v nich mají např. snímky ze setkání důchodců, vítání občánků, společenských, kulturních a dalších akcí.
Fotogalerie mohou být i nadále publikovány stejným způsobem jako doposud.

Není ani možné uvádět na webu fotky úředníků, kteří komunikují s veřejností. Nemůžou totiž k tomu dát souhlas s ohledem na svoje podřízené postavení a bez souhlasu fotky zveřejnit nelze.
Zveřejňování fotografií a dalších osobních údajů úředníků v přiměřeném rozsahu pro účely umožnění a zprostředkování komunikace s občany zůstává i nadále dovoleno.

Na stránkách nesmí být organizační struktura, tedy seznam zastupitelů a pracovníků úřadu!
Obce budou mít i nadále povinnost zveřejňovat svou organizační strukturu a její personální obsazení.

Záznamy ze zastupitelstva nově nepůjde pořizovat a už vůbec ne zveřejnit.
Záznamy z jednání zastupitelstva bude i nadále možné pořizovat a zveřejňovat - Obecné nařízení EU v tomto ohledu nepřináší žádné změny. Podrobnosti lze nalézt ve speciální publikaci Otevřené společnosti Zveřejňování audiovizuálních záznamů z jednání zastupitelstva[1].

Veřejná správa nesmí osobní údaje, kterými disponuje na základě zákona, dále zpracovávat např. do tabulek, pro statistické účely nebo za účelem poskytnutí podle zákona č. 106/1999 Sb., když to není primární účel zpracování.
Obecné nařízení jednoznačně umožňuje a počítá s tím, že osobní údaje držené povinnými subjekty, ať byly získány pro jakýkoliv původní účel, lze zpracovávat i pro účel práva na informace a svobody projevu. Totéž platí i o statistice. Obecné nařízení výslovně stanoví slučitelnost těchto účelů.

Více informací poskytne:

Adam Rut, manažer projektu Právo na infomrace,
adam.rut@osops.cz, +420 773 258 112

Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti
kuzilek@otevrete.cz, + 420 602 358 808


Komentáře k článku:

Přidejte komentář ↓

Přidejte komentář: