Již 100 let podporujeme české novináře.


Vytisknout

Články

Zprávy

Soutěž o Česko-německou novinářskou cenu 2019

Čtvrtek, 13. červen 2019, HaM

Česko-německý fond budoucnosti vyhlašuje soutěž o Česko-německé novinářské ceny 2019. Záměrem ceny je podpořit novinářky a novináře, kteří svými příspěvky probouzejí zájem o zemi sousedů, informují bez předsudků a diferencovaně a napomáhají tak porozumění mezi Čechy a Němci

Zvláštní cenou Mileny Jesenské
 bude nadto odměněn příspěvek věnující se tématům, jako je občanská odvaha, multikulturní porozumění či tolerance.

Do soutěže o Česko-německou novinářskou cenu 2019 můžete nominovat článek, blog, rozhlasový, televizní či multimédiální příspěvek, který byl poprvé zveřejněn mezi 1. 7. 2018 a 30. 6. 2019.

Od loňského roku lze také jednotlivé novináře či novinářské formáty nominovat na Zvláštní ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost.


Příspěvky lze přihlásit či nominovat do 30. 6. 2019, a to na stránkáchwww.cesko-nemecka-novinarska-cena.cz. Zde naleznete i další informace o ceně a podmínkách účasti.

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Syndikát novinářů Zlínského kraje udělil cenu v soutěži Stavba roku 2018

Čtvrtek, 13. červen 2019, HaM/Vlastimil Langer

 

Krajská organizace Syndikátu novinářů Zlínského kraje se i letos podílela na vyhodnocení 17. ročníku soutěže Stavba roku Zlínského kraje. V porotě pracovali zástupci krajské organizace Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě a také odborní poradci z řad architektů a vedení Zlínského kraje i krajské organizace Syndikátu novinářů.


Posuzovalo se 48 staveb dokončených stavebními firmami Zlínského kraje v roce 2018, a to nejen na území regionu. Nejvyšší ocenění – Cenu GRAND PRIX architekta Pavla Nováka, která byla během sedmnáctileté historie soutěže udělena pouze pětkrát, získal projekt Administrativní budova -  Pavilon EXPO 2015 Vizovice. Z modulárního systému vzniklo ojedinělé, kreativní a účelné architektonické dílo přesahující svou komplexností a celkovým výsledkem regionální hranice.

Cena novinářů letos připadla projektu Obnova vodních a mokřadních ploch v obci Libosváry na Kroměřížsku. „Hlavním účelem obnovy historických vodních a mokřadních ploch v obci Libosváry je zadržování vody v území jako ochrana před negativními dopady sucha. Slouží také k zabezpečení lokální protipovodňové ochrany a vytvoření příznivých podmínek pro existenci specifických rostlin a živočichů vázaných na vodní a vlhké prostředí. Stává se i oblíbeným místem pro rekreaci obyvatel z širokého okolí“, zdůvodnila rozhodnutí Jana Bubeníková, předsedkyně Syndikátu novinářů Zlínského kraje.

Cenu hejtmana Zlínského kraje, pod jehož záštitou se akce konala i letos, udělil hejtman Jiří Čunek rekonstrukci Obchodního domu Zlín.

Slavnostní předání cen se uskutečnilo 16. května v Uherském Brodě.

 

Vlastimil Langer (redakčně kráceno)
Foto: Organizátoři soutěže

 

 

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Důležité vyjádření Ústavního soudu: „Orgány veřejné moci se musí vyvarovat postupu, který by ohrožoval svobodu slova a právo novináře na ochr

Pátek, 7. červen 2019, HaM

V kauze Jaroslava Kmenty byly dotčeny zásady, jež jsou fundamentální pro demokratický právní stát.

Ve středu 5. června t. r. vyslal Ústavní soud velmi důležité poselství. Přestože zamítl stížnost novináře Jaroslava Kmenty pokutovaného rozvědkou za to, že se ve stanoveném termínu nedostavil k podání vysvětlení, zároveň zdůraznil význam ochrany novinářských zdrojů. Soudce David Uhlíř řekl: „Jasně jsme konstatovali, že státní orgány se musí v každém případě vyvarovat takových postupů, které by zastrašovaly novináře nebo které by takový dojem mohly vzbuzovat.“

Vyjádření soudu považuje Jaroslav Kmenta za cenné a důležité zejména v této době, kdy novináře a média neustále atakují dva nejvýše postavení ústavní činitelé země – prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš, kteří svými útoky snižují kredit a postavení novinářské profese v demokratické společnosti.

 

Kmenta se na Ústavní soud obrátil kvůli sporu, který vedl s Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Tajná služba si ho předvolala loni v létě za kritický článek Tajné operace Andreje B. v magazínu Reportér. Protože se termín výslechu žurnalistovi nehodil, požádal o jeho posunutí, načež následovala přetahovaná, nepřiměřený nátlak a poté i pokuta 20.000 Kč za údajné „arogantní nerespektování zákona“ a „urážlivé chování vůči policejnímu orgánu“. 

Na základě Kmentovy stížnosti posléze Vrchní soud v Praze pokutu zmírnil na 3.000 Kč, ovšem problém s rozvědkou neustal. 

Kvůli šikanóznímu přístupu tajné služby, který byl jistým druhem nátlaku a vydírání, se Jaroslav Kmenta poté obrátil na Ústavní soud. Ten dne 5. 6. 2019 sice stížnost ve věci pokuty pro její bagatelní výši zamítl, ale zastal se novináře proti postupu ÚZSI. Soudce Uhlíř vysvětlil, že chybějící zdvořilost novináře vůči úřadu těžko může zasáhnout základy demokratického právního státu, zatímco určité postupy státních orgánů vůči novinářům a svobodě tisku mohou mít mnohem větší dopad.

Byl to právě princip, nikoli výše pokuty, oč Jaroslav Kmenta u soudu bojoval. Verdikt je důležitý v nastavení pravidel, za jakých mají úřady vyslýchat novináře k jimi napsaným článkům. „Orgány veřejné moci se musí vyvarovat postupu, který by ohrožoval svobodu slova a právo novináře na ochranu svých zdrojů,“ uvedl Ústavní soud. 

Ve svém článku publikovaném v časopise Echo24 cituje Kmenta důležité výroky Ústavního soudu:

- Ačkoliv byla ústavní stížnost zamítnuta, dal v mnoha bodech stížnosti Ústavní soud stěžovateli za pravdu.

- I když Ústavní soud obvykle nevstupuje do oblasti, kterou lze vzhledem k výši požadované částky (pokuty) označit za bagatelní, tak s ohledem na specifika popsané věci, zejména s ohledem na ústavní principy ochrany novinářských zdrojů a svobody tisku – bylo v daném případě namístě tak učinit a meritorní přezkum připustit.

- Označit ústavní stížnost bez dalšího za zjevně neopodstatněnou nebylo možné, jelikož v kauze se vyskytlo dotčení zásad, fundamentálních pro demokratický právní stát.

- To, že Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) udělil původně stěžovateli pokutu ve výši 20 000 Kč, se jeví jako neadekvátní a neproporcionální. 

- Stěžovatel opakovaně upozorňoval na to, že jako novinář považoval jednání Úřadu pro zahraniční styky a informace za šikanózní, s cílem vyvíjet na něj tlak prostřednictvím prezentování se z pozice síly.

- Pouze to, že Vrchní soud v Praze výši pokuty výrazně snížil na 3 tisíce korun, tedy na hranici bagatelnosti, vedlo nakonec Ústavní soud k tomu, že stížnost zamítl.

- Pokud by vrchní soud výši pokuty nemoderoval, musel by Ústavní soud ústavní stížnosti vyhovět a vyslovit, že došlo k porušení stěžovatelových ústavně zaručených základních práv a svobod. Takto došlo pouze k jejich zásahu, který lze ještě s ohledem na výše uvedené z ústavního hlediska výjimečně připustit.

- Uložení pořádkové pokuty takřka v polovině zákonné sazby za první a nepříliš závažné porušení povinnosti dostavit se k podání vysvětlení se může jevit jako pokus ovlivnit novináře ještě před položením první otázky, kdy bude novinář zvažovat, zda a v jaké míře využije svého práva odepřít poskytnutí informace v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb. tiskový zákon.

- Ani Úřad pro zahraniční styky a informace, ani Vrchní soud v Praze se adekvátně nezabývaly tím, že v daném případě se jednalo o novináře, vyslýchaného v souvislosti s jeho činností, dotýkající se vysoké politiky.

Přitom v euroatlantické oblasti nejpozději od vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států ve věci New York Times v. Sullivan 376 U.S. 254 (1964) patří tisková svoboda mezi preferované svobody, umožňující novinářům volně kritizovat politiky a veřejné činitele, pokud se nejedná o nepravdivé informace uveřejněné buď vědomě, nebo z nedostatečně ověřených zdrojů: debata o veřejných záležitostech musí být nerušená, robustní a široce otevřená. Význam ochrany novinářských zdrojů jako jeden z úhelných kamenů pro svobodu projevu potvrdil ve své judikatuře opakovaně také Evropský soud pro lidská práva, jenž ve věci Goodwin proti Spojenému království (č. 17488/90) zdůraznil, že bez takové ochrany by mohla být ohrožena role tisku jako veřejného strážce, jehož úkolem je poskytovat veřejnosti přesné a spolehlivé informace o záležitostech veřejného zájmu. Nepřiměřené zásahy státních orgánů vůči novinářským zdrojům mohou tyto odradit od pomoci tisku v informování o otázkách obecného zájmu. Právo novinářů zamlčet své zdroje nemůže být považováno za pouhé privilegium, které je možné jim přiznat nebo odejmout v závislosti na zákonnosti nebo nezákonnosti těchto zdrojů, ale za opravdový atribut práva na informaces nímž je třeba nakládat s největší obezřetností (Tillack proti Belgii č.20477/05, Nagla proti Lotyšsku, č. 73469/10).

- Svoboda tisku slouží k naplnění konstitutivních znaků demokratického právního státu tím, že novinářům umožňuje pravdivě informovat veřejnost o otázkách, které jsou předmětem obecného zájmu a komentovat je. To se samozřejmě vztahuje také na novináře publikující výsledky investigativní žurnalistiky v neperiodickém tisku.

- Orgány činné v trestním řízení, jako všechny orgány veřejné moci, se musí vyvarovat postupu, který by ohrožoval svobodu slova a právo novináře na ochranu svých zdrojů. Nedůvodné uložení pokuty, nebo uložení pokuty nepřiměřené by bylo takovým jednáním. 

- Orgány činné v trestním řízení by se měly vyvarovat ve vztahu k novinářům jednání, které by mohlo vyvolávat dojem, že s novináři je zacházeno jinak a přísněji, než s jinými osobami.

- Pouze pro úplnost lze dodat, že Ústavní soud nesdílí názor vrchního soudu a Úřadu pro zahraniční styky a informace, že stěžovatel reagoval „urážlivým a nemístným způsobem“, jako by se „policejní orgán měl jeho představě přizpůsobit“, když trval na jím navrženém termínu k podání vysvětlení. 

- Stěžovatel se vyjádřil emotivně, ale jeho reakce neobsahovala nic urážlivého. Orgánům veřejné moci by v těchto věcech obecně slušelo více velkorysosti, stejně jako stěžovateli více zdrženlivosti ve vyjádření.

 

Po rozkliknutí naleznete celý článek Jaroslava Kmenty Ústavní soud: Orgány veřejné moci zklidněte hru a ataky na novináře.  

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Znepokojení SN ČR nad "nápadem" místopředsedy PS Vojtěcha Filipa, aby byli novináři voleni a podávali majetková přiznání

Úterý, 4. červen 2019, Adam Černý


Syndikát novinářů České republiky se znepokojením zaregistroval nápad místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy KSČM, že by novináři měli být voleni a že by se to v první řadě mělo vztahovat na novináře v médiích veřejné služby s tím, že by všichni měli, podobně jako veřejní činitelé, podávat majetková přiznání. Nejpřiměřenější by bylo odmítnout takový pokus jako nejapný žert, protože podobná praxe ve fungujících demokraciích neexistuje. Pokud byl míněn vážně, bylo by třeba ho důrazně odmítnout, protože by znamenal zásadní invazi státu do svobody slova a vyjadřování. Stát by si tak osoboval právo intervenovat do nejen do médií veřejné služby, ale i do soukromé sféry, protože většina médií v Česku jsou soukromým majetkem.

Je zarážející, že takovýto nápad přichází nyní, kdy se dlouhodobě ukazuje, že členové rad, které mají dohlížet nad médii veřejné služby, jsou vybírání podle stranického klíče a zákulisních dohod. Pokud by dosavadní praxe měla být návodem, jak by měli být voleni novináři, bylo by to v rozporu s Ústavou České republiky a Listinou práv a svobod. Znamenalo by to snad, že ti, kdo by se zvolit nedali, by nesměli být novináři? Vizitkou právní kvalifikace navrhovatele je fakt, že zřejmě netuší, že v českých zákonech český se pojem novinář nevyskytuje a že za současné otevřenosti internetu a sociálních sítí je definice novináře čím dál obtížnější.

Nápad místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy KSČM JUDr Vojtěcha Filipa by měly odmítnout všechny politické strany respektující demokracii a právní řád v České republice.

Adam Černý¨

předseda Syndikátu novinářů České republiky

Praha, 4. června 2019

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

10 let od podpisu Evropské charty svobody tisku

Čtvrtek, 30. květen 2019, HaM

 

 Evropská charta svobody tisku neztrácí ani po 10 letech existence na aktuálnosti, ba právě naopak. Dne 25. května 2009 ji v Hamburku podepsalo 48 významných novinářů z 19 evropských zemí. Poté předal dokument jeho iniciátor Uli Jörges Evropské komisi v Bruselu a dostala ho rovněž Rada Evropy ve Štrasburku. Podle Jörgese je obsah „European Charter on Freedom of the Press“ stále platný, potřebuje však přizpůsobit současné digitální době.

Plné znění Evropské charty svobody tisku si můžete přečíst na webu ECPMF i v češtině v tomto odkazu.

 

 

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

„Možnosti plurality televizního zpravodajství“ na českém mediálním trhu

Úterý, 28. květen 2019, HaM

Panelovou diskuzi na téma uvedené v titulku pořádá Český filmový a televizní svaz FITES, z. s., ve středu 5. června 2019 od 17.00 do 19.30 hod. v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1, II. poschodí, sál č. 206.

Moderuje Martin Vadas, účast přislíbil předseda Rady ČT Jan Bednář, předseda SN ČR Adam Černý, senátor David Smoljak z platformy Svobodu médiím, mediální expert FSV UK Milan Šmíd a Michal Kubal z ČT.


Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Evropské novinářské ceny za rok 2019 předány

Pátek, 24. květen 2019, HaM

 

Vítězové Evropské novinářské ceny pro rok 2019 byli vyhlášeni 23. května na slavnostním večeru ve varšavském ústředí deníku Gazeta Wyborcza. Porota vybírala ze stovek přihlášených prací novinářů působících na starém kontinentu, a to jak v lokálních tak mezinárodních médiích. Soutěží se v pěti kategoriích.

Ocenění za vynikající zpravodajství - Distinguished Reporting Award - vyhrál příspěvek o rozdělení matky a jejího šestiletého syna na americko-texaské hranici „Fifty-Six Days of Separation“, který pro německý Spiegel vytvořili Katrin Kuntz a Marian Blasberg za přispění Christopha Scheuermanna.

Druhé místo obsadili Dan Nolan a David Goldblatt s příspěvkem „Viktor Orbán's reckless football obsession“ publikovaném v britském listu The Guardian.

Inovační cenu za práci překračující stávající novinářský rámec - Innovation Award - získal netradiční projekt představující původní podobu zničené Palmyry „Palmyra, the other side“ od spoluautorů Guillerma Abrila a Carlose Spottorna zveřejněný v německém Süddeutsche Zeitung Magazin a španělském El País Semanal.

Jako druhý skončil turecký příspěvek s tématem voleb „Elections clouds cleared: which party, which candidate says what?“, který jeho autor Efe Kerem Sözeri publikoval v P24.

Cenu v investigativní kategorii - Investigative Reporting Award – získalo odhalení mužů, kteří otrávili agenta Skripala a jeho dceru „Unmasking the Salisbury Poisoning Suspects: A Four-Part Investigation“ od trojice novinářů Christo Grozeva, Romana Dobrokhotova a Daniela Romeina, zveřejněné britským investigativním webem Bellingcat.

Další v pořadí se umístili Eva Jung, Simon Bendtsen a Michael Lund, kteří se zaměřili na praní špinavých peněz „Money laundering at Danske Bank“. Článek otiskly jako první dánské noviny Berlingske.

Opinion Award – za pozoruhodný text o současném světě si odnesla Madeleine Schwartz s trumpovským tématem pojatým z jiné a neotřelé optiky „The end of Atlanticism: has Trump killed the ideology that won the cold war?“ otištěném v britském Guardianu.

Druhé místo získala Beata Balogova ze Slovenska, která v deníku SME vyzvala: „Let’s continue talking about murder, not Fico’s media tyranny“.

Zvláštní cenu - Special Award - za excelentní žurnalistiku dostal tým stojící za webem Forbidden Stories, jehož cílem je pokračovat v započaté práci a publikovat příspěvky novinářů, kteří čelí nebezpečí, jsou uvězněni nebo dokonce byli zavražděni.

Podrobné informace naleznete zde.

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

V Havlíčkově Brodě byly předány ceny za vynikající novinářskou tvorbu

Čtvrtek, 23. květen 2019, HaM

Ve čtvrtek 23. května byly v Havlíčkově Brodě předány tradiční ceny za vynikající novinářskou tvorbu.

Cenu Karla Havlíčka Borovského za mimořádně společensky přínosné texty v roce 2018 si odnesl David Klimeš, hlavní analytik týdeníku Ekonom a komentátor Hospodářských novin.

Novinářskou křepelku limitovanou věkovou hranicí 33 let získali Andrea Procházková z Respektu a Janek Rubeš z Televize Seznam.cz.

Cenu Opus Vitae obdržela Lída Rakušanová za špičkovou novinářskou práci a prosazování hodnot svobody a demokracie před rokem 1989 i v období následujícím. Tato známá exilová publicistka působila od roku 1975 v rádiu Svobodná Evropa.

Prestižní novinářské ceny uděluje Nadace Český literární fond od roku 1998. Nejedná se o veřejně vyhlašovanou soutěž, návrhy k ocenění podává odborná porota, v níž letos zasedli Riebauerová, Jan Bumba, Lukáš Jelínek, Jana Klímová, Josef Klíma, Jiří Pehe, Jaroslav Spurný, Jan Šmíd a Jaroslav Veis. Nadace ČLF dotuje hlavní novinářskou cenu částkou 50.000 korun, Novinářské křepelky přinášejí vítězovi symbolických 3.333 peněz.

 

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zajímavosti

Nabídka letních kurzů PAI

Pátek, 17. květen 2019, HaM

 

Společnost Public Administration International (PAI) nabízí poslední místa v letních kurzech. Již začátkem června proběhne v Londýně kurz o proměnách současné mediální scény The Changing Media Landscape : Key issues for dealing with social media and fake news workshop. Veškeré informace o této akci naleznete zde.

Přehled nabízených kurzů společnosti PAI naleznete v katalogu.

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Tichý hlas českých médií ve Vídni

Pátek, 17. květen 2019, HaM/-sn mosol-

 Účastníci výjezdu během diskuze se svými hostiteli, foto: Katarzyna Czerna

Náhled do mediální práce české menšiny ve Vídni byl cílem dubnové studijní cesty členů Syndikátu novinářů Moravskoslezského a Olomouckého kraje do hlavního města Rakouska. Pro mnohé účastníky byly nově získané informace o postavení české menšiny v tamních médích překvapivé.

 

S organizací programu pomohla českým novinářům SN MOSOL Hana Herdová, šéfredaktorka Vídeňských svobodných listů. Titul, který vydává Menšinová rada české a slovenské větve v Rakousku sdružující krajanské spolky ve Vídni, vychází v češtině bez přestávky už od roku 1946 (s výjimkou letních prázdnin a vánočních svátků), v současnosti 22krát ročně a jeho obsah tvoří příspěvky dobrovolných redaktorů a korespondentů.

Zajímavostí je, že přestože sídlo periodika najdete na Margaretenplatz 7/2/4 ve Vídni, samotné Vídeňské svobodné listy se tisknou v Břeclavi. „Důvod je jasný“, vysvětluje Hana Herdová, „finanční. V ČR je tisk přece jen levnější, než v Rakousku. Ostatně všechny česko-vídeňské tiskoviny se tisknou v České republice.“ Roční předplatné je 35 eur v Rakousku a 45 eur v dalších zemích EU. Pomáhají dary jednotlivců a především spolku České srdce a částečně subvence z Úřadu spolkového kancléře pro menšiny, která sama ale ani zdaleka nepostačuje na krytí nákladů menšinových, tedy nízkonákladových novin. Hana Herdová upřesnila, že toto periodikum získalo teprve letos poprvé v historii i finanční podporu tiskoviny z českého rozpočtu ministerstva zahraničí, a to 50.000 korun. Ovšem MZV poprvé přispělo před třemi lety na přípravu výstavy k 70. výročí listu.

Vídeňské svobodné listy mívají osm i více stran naplněných informacemi o aktivitách ve spolcích, o dění především ve vztahu k české a slovenské Vídni, nechybí ani rubrika zaměřená na historii menšinového života z doby před 50 lety, ale taky dopisy, postřehy, reportáže a názory čtenářů. Příspěvky jsou založeny na korespondenci menšinových českých organizací a relacích z aktivity Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku. Vídeňské svobodné listy informují o životě v České republice, a v případě návštěv českých zástupců ve Vídni zveřejňují informace týkající se setkání s českou menšinou (pokud takové probíhají). Ani v tomto časopise nechybí prostor věnovaný řádkové inzerci a spolkovým oznámením. Poslední strana periodika, tzv. Malý oznamovatel, je věnována aktualizovanému přehledu organizací a institucí české menšiny ve Vídni - čtenářům zde zprostředkovává informace a kontakty do jednotlivých struktur. K těmto organizacím patří i Školský spolek Komenský – Schulverein Komenský, s nímž se novináři ze SN MOSOL také seznámili.

 

Školský spolek Komenský je soukromou institucí a po více než 140 let organizuje výuku české a slovenské menšiny. Provozuje ve Vídni mateřinku, základní i střední školu. Má také rozsáhlý archiv nejen vlastní korespondence s českými politiky, ale i publikací (deníky a české časopisy) až do 19. století.

O rozvoji spolku mluvil jeho starosta Karl Hanzl, současně i předseda Poradního sboru pro českou menšinu při Úřadu spolkového kancléře. Poznamenal, že „na základě rakouského sčítání lidu není možné určit četnost české a slovenské populace ve Vídni“, proto nemají zástupci těchto menšin argumenty pro případné vyjednávání o finančních otázkách s rakouskou vládou, která se řídí uznatelností nároků menšin. „I přes právní ochrany národnostních menšin v Rakousku, jejich zástupci by uvítali jejich prohloubení podle standardů EU“, podotkl Karl Hanzl.

Vraťme se ale ještě ke krajanským tiskovinám. Školský spolek Komenský vydává dvojjazyčný časopis „Česká a slovenská Vídeň dnes” (Tschechisches und slowakisches Wien heute) a od roku 2002 také ročenku „Kalendář” (Kalender).

 Zleva: Marcela Ofner - ředitelka ZŠ, Sabina Eimer - ředitelka MŠ, Karel Hanzl - předseda Školského spolku Komenský, foto: Katarzyna Czerná

 

A další mediální možnosti v češtině? V rámci ORF mají Češi v Rádiu Dráťák a Slováci v Rádiu Dia:Tón na stanici Rádio Burgenland k dispozici jednou týdně každý po 30 minut svého časuProstor v rakouské televizi je podle tamních redaktorek – Pavly Rašnerové a Terezy Chaloupkové, pro české vysílání velmi omezený. „ORF vysílá od roku 2009 jednou za 2 měsíce společný 25minutový magazín pod názvem České ozvěny|Slovenské ozveny,“ vysílaný je vždy druhou neděli v únoru, dubnu, červnu, srpnu, říjnu a prosinci ve 13.05 na ORF 2 Wien.

 

Nabízí se otázky, jestli omezené možnosti pro českojazyčné vysílání v rakouských médiích alespoň částečně kompenzuje prostor sice v němčině, ale aspoň o „českých krajanských věcech“. I v tomto případě se novináři ze SN MOSOL od zástupců české menšiny ve Vídni dočkali jen rozpačitého krčení ramen.

Budete-li se chtít dozvědět více o médiích pro českou menšinu v Rakousku, najdete výše uvedené krajanské rozhlasové vysílání na https://volksgruppen.orf.at/cesi/radiotelevize/, televizní na https://tvthek.orf.at/history/Tschechische-Volksgruppe/13557928 a Vídeňské svobodné listy na www.viden-vsl.at.

 

-sn mosol-



Přidejte komentář! | Celý článek »