Již 100 let podporujeme české novináře.


mediažurnál

Poslední články

Zajímavosti

Nabídka letních kurzů PAI

Pátek, 17. květen 2019, HaM

 

Společnost Public Administration International (PAI) nabízí poslední místa v letních kurzech. Již začátkem června proběhne v Londýně kurz o proměnách současné mediální scény The Changing Media Landscape : Key issues for dealing with social media and fake news workshop. Veškeré informace o této akci naleznete zde.

Přehled nabízených kurzů společnosti PAI naleznete v katalogu.

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Tichý hlas českých médií ve Vídni

Pátek, 17. květen 2019, HaM/-sn mosol-

 Účastníci výjezdu během diskuze se svými hostiteli, foto: Katarzyna Czerna

Náhled do mediální práce české menšiny ve Vídni byl cílem dubnové studijní cesty členů Syndikátu novinářů Moravskoslezského a Olomouckého kraje do hlavního města Rakouska. Pro mnohé účastníky byly nově získané informace o postavení české menšiny v tamních médích překvapivé.

 

S organizací programu pomohla českým novinářům SN MOSOL Hana Herdová, šéfredaktorka Vídeňských svobodných listů. Titul, který vydává Menšinová rada české a slovenské větve v Rakousku sdružující krajanské spolky ve Vídni, vychází v češtině bez přestávky už od roku 1946 (s výjimkou letních prázdnin a vánočních svátků), v současnosti 22krát ročně a jeho obsah tvoří příspěvky dobrovolných redaktorů a korespondentů.

Zajímavostí je, že přestože sídlo periodika najdete na Margaretenplatz 7/2/4 ve Vídni, samotné Vídeňské svobodné listy se tisknou v Břeclavi. „Důvod je jasný“, vysvětluje Hana Herdová, „finanční. V ČR je tisk přece jen levnější, než v Rakousku. Ostatně všechny česko-vídeňské tiskoviny se tisknou v České republice.“ Roční předplatné je 35 eur v Rakousku a 45 eur v dalších zemích EU. Pomáhají dary jednotlivců a především spolku České srdce a částečně subvence z Úřadu spolkového kancléře pro menšiny, která sama ale ani zdaleka nepostačuje na krytí nákladů menšinových, tedy nízkonákladových novin. Hana Herdová upřesnila, že toto periodikum získalo teprve letos poprvé v historii i finanční podporu tiskoviny z českého rozpočtu ministerstva zahraničí, a to 50.000 korun. Ovšem MZV poprvé přispělo před třemi lety na přípravu výstavy k 70. výročí listu.

Vídeňské svobodné listy mívají osm i více stran naplněných informacemi o aktivitách ve spolcích, o dění především ve vztahu k české a slovenské Vídni, nechybí ani rubrika zaměřená na historii menšinového života z doby před 50 lety, ale taky dopisy, postřehy, reportáže a názory čtenářů. Příspěvky jsou založeny na korespondenci menšinových českých organizací a relacích z aktivity Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku. Vídeňské svobodné listy informují o životě v České republice, a v případě návštěv českých zástupců ve Vídni zveřejňují informace týkající se setkání s českou menšinou (pokud takové probíhají). Ani v tomto časopise nechybí prostor věnovaný řádkové inzerci a spolkovým oznámením. Poslední strana periodika, tzv. Malý oznamovatel, je věnována aktualizovanému přehledu organizací a institucí české menšiny ve Vídni - čtenářům zde zprostředkovává informace a kontakty do jednotlivých struktur. K těmto organizacím patří i Školský spolek Komenský – Schulverein Komenský, s nímž se novináři ze SN MOSOL také seznámili.

 

Školský spolek Komenský je soukromou institucí a po více než 140 let organizuje výuku české a slovenské menšiny. Provozuje ve Vídni mateřinku, základní i střední školu. Má také rozsáhlý archiv nejen vlastní korespondence s českými politiky, ale i publikací (deníky a české časopisy) až do 19. století.

O rozvoji spolku mluvil jeho starosta Karl Hanzl, současně i předseda Poradního sboru pro českou menšinu při Úřadu spolkového kancléře. Poznamenal, že „na základě rakouského sčítání lidu není možné určit četnost české a slovenské populace ve Vídni“, proto nemají zástupci těchto menšin argumenty pro případné vyjednávání o finančních otázkách s rakouskou vládou, která se řídí uznatelností nároků menšin. „I přes právní ochrany národnostních menšin v Rakousku, jejich zástupci by uvítali jejich prohloubení podle standardů EU“, podotkl Karl Hanzl.

Vraťme se ale ještě ke krajanským tiskovinám. Školský spolek Komenský vydává dvojjazyčný časopis „Česká a slovenská Vídeň dnes” (Tschechisches und slowakisches Wien heute) a od roku 2002 také ročenku „Kalendář” (Kalender).

 Zleva: Marcela Ofner - ředitelka ZŠ, Sabina Eimer - ředitelka MŠ, Karel Hanzl - předseda Školského spolku Komenský, foto: Katarzyna Czerná

 

A další mediální možnosti v češtině? V rámci ORF mají Češi v Rádiu Dráťák a Slováci v Rádiu Dia:Tón na stanici Rádio Burgenland k dispozici jednou týdně každý po 30 minut svého časuProstor v rakouské televizi je podle tamních redaktorek – Pavly Rašnerové a Terezy Chaloupkové, pro české vysílání velmi omezený. „ORF vysílá od roku 2009 jednou za 2 měsíce společný 25minutový magazín pod názvem České ozvěny|Slovenské ozveny,“ vysílaný je vždy druhou neděli v únoru, dubnu, červnu, srpnu, říjnu a prosinci ve 13.05 na ORF 2 Wien.

 

Nabízí se otázky, jestli omezené možnosti pro českojazyčné vysílání v rakouských médiích alespoň částečně kompenzuje prostor sice v němčině, ale aspoň o „českých krajanských věcech“. I v tomto případě se novináři ze SN MOSOL od zástupců české menšiny ve Vídni dočkali jen rozpačitého krčení ramen.

Budete-li se chtít dozvědět více o médiích pro českou menšinu v Rakousku, najdete výše uvedené krajanské rozhlasové vysílání na https://volksgruppen.orf.at/cesi/radiotelevize/, televizní na https://tvthek.orf.at/history/Tschechische-Volksgruppe/13557928 a Vídeňské svobodné listy na www.viden-vsl.at.

 

-sn mosol-



Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Ohlédnutí za Valným shromážděním EUSJA v Presscentru SN ČR

Pondělí, 13. květen 2019, HaM

Syndikát novinářů ČR, potažmo Klub vědeckých novinářů, pořádal o poslední březnové sobotě Valné shromáždění Evropské asociace vědeckých novinářů. Zasedání EUSJA, jehož organizace se každoročně zhostí některý z členských států, je vždy spojeno se studijní návštěvou vědeckého nebo pedagogického pracoviště v pořadatelské zemi. Mezi 28. až 30. březnem tomu tak bylo i u nás: zahraniční kolegové navštívili Národní technické muzeum a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

 

Proč uspořádat Valné shromáždění Evropské asociace vědeckých novinářů EUSJA v České republice? Protože se v oblasti vědy rozhodně máme čím pochlubit!

Ačkoli mi původně probíhal myslí brněnský CEITEC nebo Technická univerzita v Liberci, nakonec s ohledem na dopravu zvítězila nejjednodušší varianta, a to zorganizovat třídenní program v Praze. Zahraniční kolegy jsme v rámci progranu Nano2EUSJA pozvali na Vysokou školu chemicko-technologickou a do Národního technického muzea, což krásně zapadalo do akce .

Sté výročí si letos připomíná Mezinárodní astronomická unie. Však jsme v muzeu taky zamíříili právě do Oddělení astronomie a geodézie.

Skvělým průvodcem v NTM nám byl Ing. Antonín Švejda, který nám představil expozici věnovanou astronomii a geodézii. A také nám zprostředkoval hudební produkci orchestrionu. Prohlídce neušla hlavní dvorana či výstava k loňskému 100. výročí republiky obsahující mj. maketu funkcionalistické vily Tugendhat zařazené do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Nutno zmínit i výstavu o Karlu Kruisovi, profesoru kvasné chemie, ale též průkopníkovi fotografie, významné osobnosti v rámci VŠCHT. Ani expozici o Ottovi Wichterlem a hlavně jeho čočkostroj jsme nesměli minout.

První pracovní den pokračoval první částí workshopu - seznámením s projektem Nano2all. 

Pátek se nesl ve znamení nanotechnologií. Na VŠCHT nás přijal prorektor pro VaV prof. Pavel Kotrba. Zastoupení žen v rámci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, pojednala Ing. Anna Mittnerová a poté už jsme se vnořili s profesorem Františkem Štěpánkem do světa nanorobotů a slibných směrů jejich využití v medicíně. Fascinující byla i návštěva jeho laboratoří Chobotix, stejně jako výzkum funkčních nanorobotů u docenta Zdeňka Sofera. 

Odpočinek a občerstvení poskytl Experimentální pivovar, kde se vaří pivo lahodné chuti Lachout. O zrod pivovaru k výuce kvasné technologie se zasloužil již zmíněný Karel Kruis, který přesně před 120 lety (1899) stanul nejen v čele Ústavu kvasné chemie a mykologie, ale ve stejném roce rovněž ve vedení Ústavu praktické fotografie. Odpoledne pokračoval  program Nano2EUSJA workshopem v rámci projektu Nano2all, na němž EUSJA participuje. 

 

Sobotní vyvrcholení pražské mise se odehrávalo v prostorách Presscentra pod záštitou Syndikátu novinářů ČR. Delegáty Valného shromáždění EUSJA nejprve přivítal v sídle SN ČR syndik Adam Černý. Ve stručnosti představil hostům naši novinářskou organizaci, která mj. zastřešuje i Klub vědeckých novinářů, jehož prostřednictvím je Česká republika členskou zemí mezinárodního profesního společenství už od roku 2004. Poté následoval celodenní jednací maraton v souladu se stanovami EUSJA. 

Sluneční paprsky v posledním březnovém dni dovolily uzavřít sobotní jednání zcela neformálním přípitkem na zahrádce jedné z pražských restaurací.

Jsme rádi, že se Klubu vědeckých novinářů ČR podařilo v době, která je po celém světě pro novináře všeobecně dosti nelehká (což se ostatně projevilo i na počtu úč astníků), uspořádat úspěšnou třídenní akci.

Program zde, plná verze článku zde.

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

Evropská směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu má hájit práva autorů.

Čtvrtek, 9. květen 2019, HaM

Evropský parlament schválil koncem března (26. 3. 2019) směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, jejímž podstatným cílem je zajistit spravedlivou odměnu autorům za užití jejich děl či uměleckých výkonů na internetu.

Přidejte komentář! | Celý článek »

Zprávy

V Tallinu začal kongres Evropské federace novinářů

Čtvrtek, 9. květen 2019, Adam Černý

 

 

Situace novinářů v mnoha zemích světa se významně zhoršuje, shodli se delegáti kongresu Evropské federace novinářů, který začal dnes (9. 5. 2019) v estonském Tallinu. Zhoršení dokazují opakující se útoky na novináře, z nichž nejotřesnějším případem byla loňská vražda slovenského kolegy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírove, jejímž motivem byla právě novinářova práce. Novináře ohrožují i útoky a výhrůžky politiků nebo přímo státní moci.

Zhoršující se podmínky novinářské práce se odvozují i od nerovnoměrného rozdělení výnosů, kdy zisky z reklamy na internetu ze čtyř pětin připadají na velké firmy jako Google či Facebook, které mediální obsah pouze zprostředkovávají. Delegáti kongresu Evropské federace novinářů zdůraznili, že během uplynulých měsíců vyvinuli velkou snahu, aby k nápravě přispěla nová směrnice Evropské unie o autorských právech. Ta byla nakonec po velkých debatách přijata, ale mnohde v kompromisní podobě. Bude záležet na novinářích v jednotlivých zemích, aby pečlivě sledovali, v jaké podobě národní parlamenty směrnici přijmou a hlavně, jak bude v konkrétní praxi uplatňována.

 

Text a foto Adam Černý

Přidejte komentář! | Celý článek »